Česká a slovenská škola a organizace Okénko srdečně zve na vázání adventních věnců. Připravte se s námi na Vánoční období a vyrobte si svůj vlastní adventní věnec. Povíme si o tradicích, poslechneme si koledy. Tento rok jsme připravili dva workshopy, oba se konají v prostorách naší školy. 1. Vázání vánočních věnců - dopoledne s kávou či čajem - Sobota 29.11. 2025 od 10.30 do 12.30
2. Vázání vánočních věnců - odpoledne se svařeným vínem - Sobota 29.11. 2025 od 14.00 do 16.00
Místo konání:Henry Cavendish Streatham, Dingley Lane, SW16 1AU, Parkování v okolí je zdarma.
Speciální cena při včasné rezervaci - PLATÍ POUZE DO 15.11.!! £30 za adventní věnec na osobu, £15 za ozdobu na dveře na osobu (Vstupné se platí za každou osobu včetně dětí.) Od 15.11. pak £40 za adventní věnec na osobu, £20 za ozdobu na dveře V ceně je: Veškerý potřebný materiál Lehké vánoční občerstvení - Sušenky, perníčky, káva, čaj, horká čokoláda a odpoledne i svařené víno (nealko a alko)
Počet míst je striktně limitován, zamluvte si svoje místo tedy co nejdříve.
Děti Obě tyto akce jsou primárně pro dospělé. Rodiče si mohou děti přivézt s sebou, pokud chtějí společně vyrábět věnce nebo bude možnost pro děti si vyrobit závěsnou ozdobu na dveře či se dívat na pohádku v taneční hale. V průběhu celé akce je krom prostor jídelny a taneční haly celá škola včetně venkovních prostor uzavřená. Rodiče jsou zodpovědní za chování svých dětí a dohled nad nimi během trvání celé akce. Otázky na [email protected]
Podívejte se na fotky a povídání z předchozích ročníků: 2023, 2024, 2025.
Historie a symbolika adventních věnců
Adventní věnec je v západních křesťanských církvích pomůcka k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu, doby příprav na Vánoce. Adventní věnec na stole se stal nedílnou součástí Vánoc. Zdobí stoly ve většině domácností a přináší do obydlí ducha Vánoc a slavnostních chvil. Symbolika adventního věnce Historie adventních věnců sahá do dávných dob. Předkřesťanské germánské národy během chladných a tmavých prosincových dní pomocí věnce se zapálenými svíčkami vyjadřovaly naději toužebně očekávaných delších a teplejších jarních dní. Ve Skandinávii během zimy byly zapálené svíčky umístěny do kruhu a lidé se modlili k bohu světla, aby otočil jejich zemi zpět ke Slunci, prodloužil dny a vrátil na jejich zem teplo.
Dnešní podoba adventních věnců se začala utvářet ve středověku, kdy je křesťané začali používat jako součást své duchovní přípravy na Vánoce. Koneckonců, Kristus je „Světlo, které přišlo na svět” rozptýlit temnoty hříchu a vyzařovat pravdu a lásku Boha.
Tradice zapalování jednotlivých svící na adventním věnci vznikla ale o mnoho let později, až v 19. století konkrétně v hamburské škole Rauhes Haus, založené protestantským pastorem Johanem Hinrichem Wichernem, kde se děti v období adventu neustále učitelů ptaly, kdy už budou Vánoce.
A tak v roce 1839 J. H. Wichern postavil velký dřevěný kruh a položil na něj 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli pak rozsvítil velkou bílou svíčku.
Následně tento počin převzala protestanská církev v Německu a utvořila z toho tradici. Jelikož svíčky nebyly vůbec levné, postupně lidé začali přecházet na menší věnce, kde ponechali jen 4 velké bílé svíčky, jak jej známe dnes.
Symbolika aneb proč používáme přírodní materiály?
Symbolika adventního věnce je krásná. Věnec je vyroben z různých jehličnanů, které znamenají trvalý život. I tyto jehličnany mají tradiční význam, který lze interpretovat v naší víře:
vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením
borovice, cesmína a tis znamenají nesmrtelnost
cedru se připisuje síla a uzdravení.
cesmína má i speciální křesťanský symbol: pichlavé listy připomínají trnovou korunu.
Kulatý tvar věnce nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost Boha, nesmrtelnost duše a věčný život nalezený v Kristu. Šišky, oříšky nebo semínka zdobící věnec jsou symbolem života a vzkříšení. Vše dohromady vyjadřuje nesmrtelnost naší duše a věčný (nový) život nalezený v Kristu.
Čtyři nebo pět svíček? Čtyři svíčky reprezentují čtyři týdny adventu. V současnosti se používají adventní věnce se svíčkami různých barev, měly by však být fialové nebo tmavomodré, připomínající liturgickou barvu adventu s výjimkou té třetí v pořadí - ta je totiž zasvěcena přátelství a měla by být růžová. Svíčky by se měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou - bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista. A ještě je důležité pořadí, jak se svíčky zapalují:
1. svíčka se zapaluje v první adventní čili železnou neděli. Svíčka se jmenuje Naděje. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejmladší dítě rodiny. 2. svíčka se zapaluje se na druhou, tzv. bronzovou adventní neděli. Svíčka se jmenuje Mír. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejstarší dítě rodiny. 3. svíčka se zapaluje na třetí - stříbrnou neděli. Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžové barvy. Na třetí adventní neděli podle zvyklostí zapaluje svíčku matka rodiny. 4. svíčka se zapaluje na zlatou neděli, která letos vychází na Štědrý den. Svíčka se jmenuje Láska. Podle tradic svíčku na čtvrtou adventní neděli zapaluje otec rodiny. 5. svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a je zasvěcena Kristu. Na moderních věncích chybí, nebo se dává do středu.
Doma je nejvhodnější adventní věnec rozsvítit při večeři, kdy je rodina pohromadě.