"Děkujeme celému týmu Českého Okénka za krásný večer a skvělou přípravu.
Moc jsme si to užili a krásně nás to nasadilo na blížící se Vánoce. Už se těšíme na tuto akci na příští rok." 
Česká a slovenská škola a organizace Okénko ve spolupráci s charitou Velehrad uspořádala v sobotu 26.11. vázání adventních věnců. Byl to podvečer plný rukodělného tvoření, povídání si o tradicích a poslechu koled s hrníčkem svařeného vína a cukrovím.

Krásnou první adventní neděli všem. Zapalujeme první svíčku na adventním věnci, která tuto, tedy železnou neděli symbolizuje naději. Naději pro nás, pro naše rodiny, pro naše komunity, země a celé lidstvo.

Naše vánoční věnce jsme si tentokrát v sobotu vyrobili společně s naší šikovnou Mirkou Purkis v krásných prostorách Velehrad London. Děkujeme za spolupráci Ludmile Stáně, Martě Tomsky za povídání o adventu, Radce Masih a Kamile Mosqueda za pomoc během akce, Lucii Huskové a Veronice Dvořáčkové z Czech & Slovak Community and School Bristol CIC za inspiraci, rady a pomoc při nákupu materiálu a firmě Maťko a Kubko za dovoz.

​Historie a symbolika adventních věnců

Adventní věnec je v západních křesťanských církvích pomůcka k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu, doby příprav na Vánoce. Adventní věnec na stole se stal nedílnou součástí Vánoc. Zdobí stoly ve většině domácností a přináší do obydlí ducha Vánoc a slavnostních chvil.

Symbolika adventního věnce
Historie adventních věnců sahá do dávných dob. Předkřesťanské germánské národy během chladných a tmavých prosincových dní pomocí věnce se zapálenými svíčkami vyjadřovaly naději toužebně očekávaných delších a teplejších jarních dní. Ve Skandinávii během zimy byly zapálené svíčky umístěny do kruhu a lidé se modlili k bohu světla, aby otočil jejich zemi zpět ke Slunci, prodloužil dny a vrátil na jejich zem teplo.

Dnešní podoba adventních věnců se začala utvářet ve středověku, kdy je křesťané začali používat jako součást své duchovní přípravy na Vánoce. Koneckonců, Kristus je „Světlo, které přišlo na svět” rozptýlit temnoty hříchu a vyzařovat pravdu a lásku Boha.

Tradice zapalování jednotlivých svící na adventním věnci vznikla ale o mnoho let později, až v 19. století konkrétně v hamburské škole Rauhes Haus, založené protestantským pastorem Johanem Hinrichem Wichernem, kde se děti v období adventu neustále učitelů ptaly, kdy už budou Vánoce.

A tak v roce 1839 J. H. Wichern postavil velký dřevěný kruh a položil na něj 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli pak rozsvítil velkou bílou svíčku.

Následně tento počin převzala protestanská církev v Německu a utvořila z toho tradici. Jelikož svíčky nebyly vůbec levné, postupně lidé začali přecházet na menší věnce, kde ponechali jen 4 velké bílé svíčky, jak jej známe dnes.

Symbolika aneb proč používáme přírodní materiály?

Symbolika adventního věnce je krásná. Věnec je vyroben z různých jehličnanů, které znamenají trvalý život. I tyto jehličnany mají tradiční význam, který lze interpretovat v naší víře:
  • vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením
  • borovice, cesmína a tis znamenají nesmrtelnost
  • cedru se připisuje síla a uzdravení.
  • cesmína má i speciální křesťanský symbol: pichlavé listy připomínají trnovou korunu.
Kulatý tvar věnce nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost Boha, nesmrtelnost duše a věčný život nalezený v Kristu. Šišky, oříšky nebo semínka zdobící věnec jsou symbolem života a vzkříšení. Vše dohromady vyjadřuje nesmrtelnost naší duše a věčný (nový) život nalezený v Kristu.

Čtyři nebo pět svíček?
Čtyři svíčky reprezentují čtyři týdny adventu. V současnosti se používají adventní věnce se svíčkami různých barev, měly by však být fialové nebo tmavomodré, připomínající liturgickou barvu adventu s výjimkou té třetí v pořadí - ta je totiž zasvěcena přátelství a měla by být růžová. Svíčky by se měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou - bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista. A ještě je důležité pořadí, jak se svíčky zapalují:

1. svíčka se zapaluje v první adventní čili železnou neděli. Svíčka se jmenuje Naděje. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejmladší dítě rodiny.
2. svíčka se zapaluje se na druhou, tzv. bronzovou adventní neděli. Svíčka se jmenuje Mír. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejstarší dítě rodiny.
3. svíčka se zapaluje na třetí -  stříbrnou neděli. Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžové barvy. Na třetí adventní neděli podle zvyklostí zapaluje svíčku matka rodiny.
4. svíčka se zapaluje na zlatou neděli, která letos vychází na Štědrý den. Svíčka se jmenuje Láska. Podle tradic svíčku na čtvrtou adventní neděli zapaluje otec rodiny.
5. svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a je zasvěcena Kristu. Na moderních věncích chybí, nebo se dává do středu.

Doma je nejvhodnější adventní věnec rozsvítit při večeři, kdy je rodina pohromadě.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-prvni-adventni-nedele-pripomenme-si-pravou-symboliku-a-historii-adventnich-vencu-40378379